Památkově chráněné objekty
Novorománský a novogotický kostel postavený na místě zaniklého barokního objektu, doplněný 2 kříži, studánkou zemřelých a památníkem obětem 1. světové války. Kostel se prvně připomíná už v roce 1381, kdy patřil s vsí k líšeňskému statku. Pak až v roce 1447. V době třicetileté války kostel figuruje jako filiální a příslušející faře v Maletíně. V roce 1750 byl postaven nový kostel, při němž byla v roce 1784 zřízena kuracie.
Na mohutném podstavci z nepravidelně rozmístěných neopracovaných kamenů ve tvaru skály, Golgoty, je umístěno sousoší Krista na kříži, Maří Magdaleny, Panny Marie a sv. Jana. Kříž v podobě kmene nese korpus Krista, jehož ruce směřují šikmo vzhůru, nohy v kolenou jsou pokrčeny a bederní rouška poklidně splývá z Kristových boků pod nohama a obtáčí svislé břevno kříže. Hlava s trnovou korunou, mírně zvlněnými vlasy a vousy je skloněna na prsou. U paty kříže klečící Marie Magdalena s rozpuštěnými vlasy, šaty s krátkými rukávy a pláštěm, který jí spadá z ramen, objímá kříž a vzhlíží vzhůru ke Kristu. Po levé straně postava Panny Marie v patetickém gestu spíná ruce na hrudi. Je zahalena v plášť, který zakrývá i část hlavy a jehož drapérie tvoří kolem celé postavy bohaté záhyby. Obličej úpěnlivě hledí ke kříži. Vpravo od kříže stojí v mírném kontrapostu robustní postava sv. Jana v jednoduchém oděvu s dlouhými rukávy, v pase přepásán páskem, přes rameno plášť. Ruce volně sepjaty, hlavou pootočen ke Kristu. Do podstavce jsou vsazeny různé nápisové desky. Na čelním místě vpředu pod křížem je mramorová deska v podobě rozevřeného svitku, zdobeného péry, s nápisem minuskulou Familie Haberland (viz poznámky). Materiál je převážně pískovec z Haberlandových lomů v Bukové. Ikonografické zpracování Kalvárie je klasické jak v pojetí, gestech, antikizujícím šatu, tak i celkovém výrazu. Na podstavci je ještě několik nápisových desek na čelní straně i vzadu, některé už špatně čitelné. Na zadní straně je výklenek s odloupnutým reliéfem, snad P. Marie, zůstal obrys a část podstavce. Některé nápisové desky chybí. Před Kalvárií je vlastní hrobka, krytá třemi náhrobními deskami z černé leštěné žuly. Povrch desek je vyklenut, prostřední je zvýšená a opatřená čtyřmi bronzovými kruhy na zvednutí. Kolem hrobky je ze tří stran mřížka z litiny a železné pásoviny, zadní strana se přimyká k podstavci Kalvárie.
Unikátně zachovaná usedlost je datována rokem 1837 a 1849. Zdůraznit lze mj. řadu původních architektonických prvků z maletínského pískovce.
Jak uvádí Alice Pekařová "možná budete překvapeni, jaká tajemství ukrývá, jaká historie odpočívá za jeho zdmi. Dveře sem jsou bránou do dávno zaniklého světa. Vlastně ne. Tady nezanikl. Jenom čas se zastavil a původní obyvatelé se někam vzdálili. Pojďte se podívat, kdo byli a jak žili. Hřebečsko už v mapách dávno nenajdete. Ale věděli byste, kde leželo, jaké kroje se tam nosily a co měli hřebečtí psi na obojku? Ne? Potom tedy stiskněte kovanou kliku a vstupte. Muzejní expozice Hřebečský grunt je pro zvídavé otevřena od června do konce září vždy v neděli od 14:00 do 18:00 hod."
(Více zde: https://hrebecsky-grunt.webnode.cz/)