Příroda Studené Loučky pod drobnohledem odborníků
Spolek pro rozvoj a ochranu Studené Loučky a okolí zahájil letošní rok významnou přednáškou o přírodních hodnotách obce a jejího okolí.

V sobotu 18. ledna 2025 se konala přednáška o přírodních hodnotách Studené Loučky a okolí. Přednášku vedli dva uznávaní experti v oblasti ochrany přírody. Mgr. Michal Hykel, Ph.D., absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který později získal doktorát na Ostravské univerzitě, je specialistou na ekologii vážek a držitelem několika významných autorizací - pro hodnocení vlivů na zájmy ochrany přírody, posuzování vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a také pro hodnocení dopadů na krajinný ráz. Spoluautorem studie a druhým přednášejícím byl Mgr. Jan Budka, který se dlouhodobě věnuje rešerším floristických a faunistických dat a jejich praktické aplikaci v ochraně přírody. Jeho odbornost zahrnuje především mapování vzácných druhů rostlin a živočichů a návrhy managementových opatření pro jejich ochranu.

Studená Loučka, ležící ve střední části Zábřežské vrchoviny, se podle výsledků studie vyznačuje pozoruhodnou pestrostí přírodních stanovišť. Území na pomezí tří biogeografických regionů hostí řadu vzácných a ohrožených druhů. Severní část katastru ukrývá cenné zbytky původních bučin a suťových lesů, které poskytují útočiště mnoha vzácným druhům rostlin i živočichů. Údolní nivy potoků Mírovka a Podhrádek lemují zachovalé potoční olšiny, které vytvářejí přirozené biokoridory v krajině.
"Území se vyznačuje mozaikou přírodních biotopů, zemědělské krajiny a lesních porostů, která z něj činí ekologicky i krajinářsky zajímavou oblast." (Hykel a Budka, 2024, s. 4)
Mezi vzácné druhy ptáků, kteří se vyskytují v oblasti Studené Loučky, patří čáp černý (Ciconia nigra). Tento silně ohrožený druh byl pozorován v lesích v okolí Bohdalova, odkud zaletuje lovit i na území Studené Loučky. Čáp černý je vázán především na lesní biotopy, které v oblasti tvoří bučiny a smrkové porosty. Podle odborné studie je tento druh klasifikován jako silně ohrožený a zranitelný, přičemž je také chráněn evropskou legislativou.
"Souvislé lesní plochy Zábřežské vrchoviny představují vhodné prostředí pro dálkové migrace velkých savců, jako jsou vlk obecný (Canis lupus, KO, CR, II, IV), rys ostrovid (Lynx lynx, SO, EN, II, IV) a los evropský (Alces alces, SO, CR). Pro zachování konektivity krajiny a ochranu těchto druhů vymezuje AOPK ČR v rámci územně analytických podkladů jev č. 36b, označený jako biotop zvláště chráněných druhů velkých savců. Zákonná ochrana tohoto biotopu má za cíl zabránit škodlivým zásahům, které by mohly narušit jeho celistvost nebo ohrozit reprodukci těchto druhů na území České republiky" (Hykel a Budka, 2024, s. 28; cit. podle Pešout et al., 2018).
Zvláštní pozornost odborníci věnovali vlhkým loukám podél vodních toků. Zde se nachází populace evropsky významného modráska bahenního, jehož ochrana má mezinárodní význam. "Tento motýl je vázán na specifické podmínky vlhkých luk a ke svému vývoji potřebuje jak živnou rostlinu krvavec toten, tak i přítomnost specifického druhu mravenců," upřesnil Mgr. Budka.
"Ochrana místní populace modráska bahenního zasluhuje zvláštní pozornost. Přestože není v České republice aktuálně vážně ohrožen, v mnoha částech Evropy jeho populace dramaticky klesají. Jeho ochrana je proto zásadní nejen z hlediska podpory místní biodiverzity, ale i jako příspěvek k zachování evropského přírodního dědictví." (Hykel a Budka, 2024, s.27)
V potoku Mírovka žije populace ohroženého raka říčního, který je považován za významného indikátora čistoty vodního prostředí.
Studie přináší také konkrétní návrhy na zlepšení ekologického stavu krajiny. "Doporučujeme především výsadbu stromořadí podél polních cest s využitím tradičních ovocných dřevin, založení extenzivního sadu u Bukové a vytvoření soustavy drobných tůní v nivách potoků," uvedl Mgr. Budka. Důležitým prvkem je také speciální režim kosení luk s ohledem na ochranu vzácných motýlů a obnova původních polních cest a mezí.
V závěrečné diskusi se přítomní občané zajímali o možné dopady plánované výstavby větrných elektráren na místní přírodu. Dr. Hykel upozornil na nutnost důkladného posouzení vlivů na místní populace ptáků a netopýrů.
Vzhledem k přítomnosti čápa černého a dalších citlivých druhů je nezbytné velmi pečlivě zvážit umístění větrných elektráren. Musíme vzít v úvahu nejen přímé okolí hnízd, ale i letové koridory, které ptáci využívají při lovu potravy.
Akcentován byl také význam aktivního zapojení místních obyvatel a občanských sdružení do povolovacích procesů, zejména v souvislosti s ochranou zvláště chráněných druhů.
Přednáška ukázala mimořádný zájem místních obyvatel o jejich domov. Studie kromě přírodních hodnot zdůrazňuje i kulturní význam lokality: "Kulturní charakteristika je zastoupena historickými stavbami, jako je klasicistní zemědělská usedlost č. p. 31 z roku 1837, známá jako Hřebečský grunt. Tato stavba je výjimečně dochovanou ukázkou lidové architektury." (Hykel, Budka, 2024, s. 8)

"Těší nás aktivní zapojení občanů do diskuse o budoucnosti naší krajiny," uvedli organizátoři ze Spolku, kteří v průběhu roku plánují další osvětové akce zaměřené na ochranu místního přírodního i kulturního dědictví. Studie ukázala, že území Studené Loučky představuje cennou lokalitu s řadou vzácných druhů rostlin a živočichů. Zachování těchto přírodních hodnot bude záviset nejen na citlivém přístupu k místní krajině a aktivní spolupráci všech místních obyvatel, ale i na zodpovědném rozhodování samosprávy při posuzování plánovaných změn v území.
Referenční seznam:
Hykel, M., & Budka, J. (2024). Studená Loučka: Identifikace a rozbor přírodních hodnot území. Brno.
Pešout, P., Hlaváč, V., & Chobot, K. (2018). Ochrana biotopů ohrožených druhů v územním plánování II. Ochrana přírody, 3, 18-20.







